Matterhorn Ultraks

Milec přírodních běhů by si měl každoročně nadělit aspoň jeden takový svátek – jako motivaci i odměnu. Poptal jsem tedy (loni) v březnu jednoduše Carin, známou běžkyni ze Švýcarska: Kde máte nejhezčí běh? Poslala mi odkaz na srpnový Matterhorn Ultraks. Za pár minut rozhodnuto, přihlášeno…

Přiznám se, že původně jsem zatoužil po nejdelší trase Sky (49 km). Jenže jak šel čas, a blížil se termín, ta střední Mountain (33 km) nakonec dostačila. Realita, ne zbabělost. Na převýšení 3900 metrů v jednom běhu z okraje rovinatého Klánovického lesa ve výšce okolo 250 metrů s občasnými výlety na krkonošské Mísečky nebo Ještěd zkrátka nenatrénujete.

I tak předposlední prázdninový víkend vystupuji pln odhodlání na konečné stanici vláčku v Zermattu. A pohlédl na 39 víc než čtyřtisícových alpských vrcholů vůkol.

Když svítí slunce… Sunegga a Riffelalp

Střih. Je sobota ráno. Slunce svítí, ale horský vzduch a hrot Matterhornu, tyčící se k nebi jako prst boží, ostře jitří smysly. Něco už jsem odběhl, nervozita mě netrápí. Ale chřípí se chvěje očekáváním, to zas ne že ne. Start z náměstí Ultraks (1606 metrů nad mořem, 4 nad vrcholem Sněžky…) se zvonci, trubkami a kvílením fanoušků náležitě rozvibruje emocionální hladinu. Ale po pár metrech už je třeba uzavřít se do vlastního světa tepů, tempa, pocitů a (zbývajících) metrů…

Rozbíháme se zvolna, s respektem k nadcházejícím profilům. Za mostem přes říčku Matter Vispa mírně stoupáme severním svahem mezi staveními. Takhle to půjde pět kilometrů, poslední část už v lese. Teprve tady vpadneme do terénu, sklon se narovná do traverzu s výhledy na Zermatt. Jenže brzy se znovu zakousne do kopce o poznání prudšího. První test rychlé chůze v typicky shrbené poloze s rukama na kolenou. Mezi stromky až k otvírajícímu se horizontu na Suneggu (2288 m), přestupní stanici zdejší první lanovky z roku 1942. První ze tří kopců zdolán, uff! Časově, čtvrtina? Nejraději bych se natáhl na plážičku ke zdejšímu Leisee. Ale piju, polykám banán, rozinky a gel, a těším se na seběh.

Vede nás prudce dolů po kamenité stezce mezi horskými statky s prudkými zatáčkami. Tady se dá získat, uvědomím si a předbíhám. Ale pozor na přetažení svalů do křečí, mírním se… Netrvá to dlouho, ceduli 10 km už míjím zase ve stoupání. Tady třeba chytit rytmus a držet, nejlíp stále během, byť se sklon hodně zajídá do režimu „kousek si dojdu“, který se snažíte oddalovat, co to (ne)jde. Až jakmile se trochu narovná, plynule se rozběhnete navzdory hodně členitému trailu. Dva kroky za sebou se nedají našlápnout stejně… Ještě překročení kolejí a vítá nás Riffelalp (2222 m).

Druhý vrchol, druhý bufet, meta 15 km. Půlka? Ještě asi spíš ne.

Když leje a fučí… Z Furi až na Schwarzsee

Následuje až krkolomný kamzičí seběh po kamenech. Nohy už mají naloženo, ale ještě se tolik nebrání, což je zrádné. Chtějí se rozběhnout, jak jsou zvyklé, ale už to nejde. Hlava vnímá zmatek. Přichází zážitek v podobě zdolání závěsného mostu Furi nad hlubokou roklí s říčkou Findelbach. Musí se po jednom a přejít do chůze, abyste ho nerozhoupali. Až se tají dech.

Na cestě mezi seníky a stodolami pak dál vibruje energie od fandících turistů. I když se smráká a padají první kapky. Očekáváná změna počasí přichází o něco dříve, někde na 18. kilometru v 1898 metrech. Přede mnou závěrečný výšlap – 5 km a na nich skoro 700 výškových metrů. Mám to v hlavě, jdu do boje.

Popoběhnutí střídá chůze s rukama na kolenou. Povětšinou předbíhám i „hůlkaře“, což mě posiluje v uvědomění, že jsem se rozhodl správně – nebrat je. Začíná pršet a fučet. Bunda by se náramně šikla. Natahuju jen rukávy. Víc nemám. Tady jsem mohl být opatrnější. Za každým horizontem hledám vrchol. Marně. Nohy fest tuhnou a vidím jen hada zlomených postav na obzoru před sebou. Dozadu se neohlíží.

Až poslední stěna aktivuje zbytky sil. Ještě pár kroků a je to tady. Schwarzsee 2583 m. Jak tu bylo včera krásně! Teď burácí vichřice a provazce ledového deště bičují plato s občerstvením. Stanové plachty už dávno odletěly do údolí. Dámě, podávající pití, se už tak klepou ruce, že mi není schopna nalít teplý ionťák. Já je mám tak zmrzlé, že neudržím ani kelímek. Napájí mě druhá žena z lahve jako nemluvně. Danke šén, majne líbe. Teď už to půjde jen z kopce, těším se na závodění. Necelých deset do cíle, roztočím to…
Jenže hned v prvním seběhu se mi nemilosrdně zakusuje do lýtek křeč, ta stará známá bestie, kterou jsem nezahnal ani magnéziovým kobercovým náletem. A pak do stehna. Nezastavuju, pokračuju zkroucen do krkolomných pozic. Po chvíli povolí, rozběhnu se a předbíhám. Pak mě kousne a jsem předbíhán… Cik cak.

Když padne mlha... a schová skalnatý Boží prst

Čas běží rychleji, než bych si přál. O to pomaleji pak ubíhají metry. Déšť se mírní, vichr na odvrácené straně kopce ustal. Z kamenné bezútěšnosti se objevuje houževnatá vegetace, po chvíli přebíháme hráz přehrady Grande Dixence.

Poté se zařízneme do mírně klesajícího traverzu nad Zmuttem. Čistý trail po skalkách, travnatým svahem, přes lesní kořeny, mezi stájemi a chlívky, pod ferátou Schweinfinnen... Úžasný. Ale teď už jenom nekonečný. Padá mlha, prší. Rozbitá noha rekognoskuje asfalt, zastřené oko domy… Ano, Zermatt.

Ještě kousek dolů, otočka pod nárožími noblesních hotelů, poslední záchvěv křeče a – cílová brána.

Ještě zmáčknu hodinky: 32,87 km, 2024 m převýšení, čas 4:22:36. Pak se zlomím přes zábradlí, tryskají slzy emocí.

Jsem tady zpátky. Mám toho tak akorát, další (nejmíň) dvě hodiny se mučit na Sky bych vskutku nechtěl. Přesto snad můžu říct: Doběh´ jsem tě, Matterhorne. Ty srabe, který ses už dávno skryl v mracích, aby ses na to nemusel dívat.

8. v 50+ (z 83), první neŠvýcar.

Tak kam příště? Carin psala ještě něco o Verbier, blikne mi hlavou, než usnu v horké vaně penzionu Dufour Chalet pár desítek metrů od cíle. Dál bych se už nedoklopýtal…

Co nemáte v/na sobě, už nikde nepořídíte…

Ke zdárnému výsledku, tedy uspokojení ze zážitku a výkonu, byť nejde o absolutní čas, potřebujete náležitou přípravu a vybavení.

Ještě upřesnění běžeckého levelu. Skutečných vyladěných závoďáků, mířících za absolutním výkonem i výsledkem, je pouze hrstka. Pro začátečníky pobíhající jednou týdně po parku a mocně postující selfíčka to ještě asi není. Ale nás, průběžně pobíhajících v rámci možností, je asi nejvíc a prožíváme to podobně, jen v lišících se časových relacích.

První podmínkou zodpovědné přípravy je vysokohorský adaptační kemp, který vyrobí tělu červené krvinky, nutné pro lepší pohyb ve vysokých horách. Nejlépe dva až tři týdny před závodem, alespoň čtyři dny někde v nadmořské výšce aspoň okolo 2000 metrů. Jako nejbližší místo z Prahy posloužilo kamenné moře Bertechsgadenských Alp na pomezí Německa a Rakouska na jih pod Salzburkem (přímo ve Švýcarsku by se jím mohl stát Davos). Z parkoviště v Pürlzbachu vystoupáte cca 3 hodiny na Ingolstätdter haus (2119 m). Tady se dá bydlet a jíst. Za čtyři dny jsem absolvoval 22 hodin v pohybu, cca 80 km s převýšením přes 5000 metrů, povětšinou po kamenitých trailech a horských stezkách.

Veškeré vybavení mějte prověřené a osvědčené. Běžecké boty, ideálně na horské traily, pevné s tuhou podešví (například já volím Dynafit Ultra 50). K tomu kvalitní ponožky, které udrží provlhlé nohy nejmíň čtyři hodiny bez otlaků. Podobně trenýrky (s vložkou) nebo krátké elasťáky, jak je libo. Velmi dobře funkční běžecké triko s krátkými rukávy. Pak čelenku, kšiltovku nebo kšilt, jak jste zvyklí. S sebou pro jistotu stahovací dlouhé rukávy, pořadatelé doporučují lehkou bundu, dlouhé kalhoty, čepici a rukavice pro náhlou změnu počasí. To vše spolu se základní doplňkovou výživou (gely, tablety proti křečím, díky Hammer Nutrition), a mobilem, balíčkem první pomoci a případně menší pohotovostní lahví, nacpete buď do pružného ledvinového pásu (nejlepší od švýcarského Compressport, partnera závodu), nebo malého běžeckého batůžku s posuvnými popruhy. Opět, co vám lépe vyhovuje. Občerstvovací stanice jsou zásobeny perfektně, pití ani jídlo není třeba tahat s sebou. Jen nezapomeňte vlastní kelímek na pití, ty se v přírodních bězích vzhledem k ochraně přírody neposkytují. Běžecké hole (skládací), nejlíp Leki, doporučuji pouze na nejdelší trasu.

Matterhorn Ultraks

• běžecký trailový závod
• běhá se od roku 1982, dvakrát (2006 a 07) zde v rámci Skyrun World Series vyhrála Anna Pichrtová, od roku 2013 jsou tři tratě
• start a cíl: Zermatt, Švýcarsko
• tratě: Extreme 25 km (2876 m převýšení), Mountain 32 km (2000 m), Sky 49 km (3600 m), Vertnight 6,3 km (1000 m)
• termín 2024: 23.–25. 8.
• počet účastníků limitovaný
• doprava: nejlepší je vlakem, buď z údolí, kde necháte auto, nebo rovnou z letiště v Curychu (ta zabere s přestupy asi 4 hodiny)

Prodloužený závodní víkend v Zermattu

Den 1: příjezd, obhlídka města
krátký výklus okolo 6–8 km, návštěva muzea Zermatlantis

Den 2: na italské kafe do Cervinie
Matterhorn Alpine Crossing přes Malý Matterhorn 3850 m a Testa Grigia, výlet zabere v klidu s procházkou a obědem cca 5 hodin (z toho 100 minut v lanovkách tam a zpět), odpočinek, příprava na závod

Den 3: Matterhorn Ultraks
účast v závodě, délka dle libosti, regenerace

Den 4: po okolních horách (lanovkou)
zubačka na Sunneggu a pak lanovkou nahoru na Rothorn (3103 m), odpoledne horská dráha na observatoř na Gornergratu (3089 m)

Den 5: odjezd

Vyberte si!

Nejlepší trailové závody ve Švýcarsku 2024

• 1. 7. Maraton Gornergrat – Zermatt (22 a 45 km)
• 1. 7. Morobbia Trail Pianezzo (6, 14 a 33 km)
• 5.-7. 7. Trail Verbier St. Bernard UTMB (26, 42, 76 a 140 km)
• 7. 7. La Course Montreux – Les Rochers – De Naye (19 km)
• 19.-20. 7. Engadin Ultra trail Samedan (16, 23, 54 a 103 km)
• 17.-20. 7. Eiger Ultra trail UMTB Grindelwald (16, 35, 51, 101, 250 km)
• 20.-28. 7. Montreaux Trail Festival (8, 15, 32, 33, 75, 112, 170 a 390 km)
• 20. 7. Gruyére Trail Charmey (11, 24, 54 km)
• 20. 7. Trail du Vélan Bourg-Saint-Pierre (7, 13, 21, 45 km)
• 27. 7. Davos X-Trails (23, 43, 86 km)
• 27. 7. X4Trails Orsiéres (20, 39, 59, 79 km)
• 3.-4. 8. Gondo Marathon (28, 42, 84 km)
• 3. 8. Sanbe trail Mesocco (6, 31 km)
• 9.-10. 8. Madrisa trail Klosters (11, 24, 33, 54 km)
• 9.-10. 8. Swiss Alps Fiesch (10, 50, 101, 160 km)
• 10. 8. Sierre-Zinal GTWS (31 km)
• 17. 8. Supertrail du Barlatay Chateau d´Ox (15, 25, 50, 75 km)
• 18. 8. Inferno Halfamarathon Interlaken (21 km)
• 23.-25. 8. Matterhorn Ultraks (5, 19, 25, 32, 49 km)
• 31. 8. Trail de la Dent de Broc Fribourg (14, 24 km)
• 26. 8.-8. 9. Swiss Peaks trail Port-Valais (21, 44, 70, 100, 171, 367 km)
• 7. 9. Trail du Besso Anniviers (28, 56 km)
• 7. 9. Préalpes trail du Mouret Fribourg (13, 20, 32, 52 km)
• 4.-7. 9. Ultra Tour Monte Rosa (23, 63, 107, 170, 171 km)
• 9. 9. Maraton Jungfrau Bern (42 km)
• 9. 9. Cha Cha Cha Ultra Bagnes (10, 21, 46, 94 km)
• 13.-15. 9. Wildstrubel UTMB Crans-Montana (25, 53, 70, 113 km)
• 14. 9. Trail des Dents du Midi Champéry (13, 28, 31, 33, 59 km)
• 15. 9. Lausanne-Genéve trail (18, 51, 110 km)
• 21. 9. Trail des Cabanes Fully Martigny (7, 23, 39 km)
• 21. 9. Humani trail Ormont-Dessus Aigle (17, 18, 25, 42 km)
• 21. 9. Swiss trail tour Lenk in Simmental (9, 30, 130 km)
• 28. 9. Les Courses de Moutier-Graitery (5, 10 km)
• 12. 10. Trail de la Vallée de Joux L´Abbaye (13, 22, 36, 59 km)
• 14. 12. Trail de Chateaux Sion (34 km)

Související článek

Horské sporty

Visuté mosty a výhledy na nejdelší alpský ledovec: to je Swiss Alps 100 ultratrail

Trailrunningové závody přibývají jako houby po dešti, a tak je čím dál obtížnější si z obrovské...