Prevence úrazu po zásahu bleskem

Prevence

Bouřky vznikají v horách nejčastěji odpoledne a v noci v letních měsících. Blesky se tvoří společně s mraky typu cumulus, mohou však udeřit na kilometry daleko od bouřky nebo bouřku teprve následovat. Tím pádem mohou vzniknout, často nečekaně, také při jasné - nebo opět jasné - obloze. Proto jsou počátek a konec bouřky pro vysokohorské turisty nejnebezpečnějšími okamžiky. "Pravidlo 30-30" říká, že riziko zasažení bleskem hrozí tehdy, když časový odstup mezi hromem a bleskem činí méně než 30 sekund a že by člověk neměl vycházet opět na otevřenou krajinu dříve než 30 minut od posledního blesku nebo hromu.

Úkryt

Nejlepším místem, kde se dá během bouřky ukrýt do bezpečí, je chata nebo domek se zavřenými okny a dveřmi. V malých otevřených chatkách a přístřešcích naproti tomu hrozí nebezpečí bočních blesků. Stany rovněž neochrání před bleskem, neboť kovové tyčky výztuže působí jako hromosvod. Větší jeskyně a prohlubně dokážou ochránit, naproti tomu malé výklenky, skalní převisy a koryta potoků mohou být nebezpečnější než otevřená krajina (obrázek 1).

Jestliže Vás v horách překvapí bouřka, měli byste se držet dál od horských vrcholků a hřebenů a rovněž se vyhýbat osamoceným stromům, elektrickému vedení, lanovkám a lyžařským vlekům. V blízkosti skalních stěn se vytváří relativně bezpečný trojúhelník, jehož vodorovná délka odpovídá výšce skalní stěny. Pro zmenšení rizika zásahem proudu v zemi se doporučuje odstup alespoň jeden metr od stěny (obrázek 2).

Prořídlý les s nízkými stromy je bezpečnější než mýtina. Na otevřeném prostranství je třeba dát nohy k sobě, usednout do podřepu a dotýkat se země co možná nejméně, aby se tak zabránilo kročejovému napětí v důsledku proudu v zemi. Lze také usednout na suché lano, není ale dobré lehnout si na plocho na zem (obrázek 3).

Pozor na kovové předměty

Kovy sice nepřitahují elektřinu, jak se obecně míní, jsou to ale dobré vodiče. Každý vodivý předmět, který nosíte nad výškou ramen, výrazně zvyšuje riziko zásahu bleskem. Například lyže sahající nad batoh, cepíny, lyžařské hůlky nebo antény mohou fungovat jako hromosvody. Mobily a vysílačky by měly být zabaleny uprostřed batohu. Všechny kovové předměty (např. karabiny, lezecké háky, mačky, cepíny, hole) by měly být odloženy v bezpečné vzdálenosti. Jestliže se kovové předměty přímo dotýkají kůže, vzniká riziko popálenin. Ke snížení rizika nárazu do hlavy je třeba nesundávat helmu a je třeba, abyste stále zůstávali zajištěni. Při horolezeckém výstupu je třeba se co nejrychleji dostat pryč od drátěných lan a železných žebříků (samozřejmě ale při zohlednění rizika pádu). Blesky ale mohou být svedeny i lezeckými lany, zejména pokud jsou mokrá. Pokud ucítíte na pokožce mravenčení nebo Vám začnou vstávat vlasy (obrázek 4), je třeba co nejrychleji zaujmout pozici v podřepu s nohama u sebe. Praskání nebo viditelné jiskření na vyvýšených, vyčnívajících bodech (Eliášův oheň) nasvědčuje bezprostředně hrozícímu úderu blesku.

Ocitne-li se v bouřce více osob, pak by neměly stát blízko u sebe, nýbrž by měly od sebe navzájem udržovat odstup. Organizátoři veřejných akcí v horách by měli ve spolupráci s úřady přijmout preventivní opatření a posunout nebo zrušit akci dle pravidla "30-30". Je také možné zvážit použití detektorů blesků, které jsou používány zejména ve Spojených státech.

Způsoby poranění

Na rozdíl od relativně "pomalých" úrazů elektrickým proudem, např. dotykem elektrického vedení, jsou úrazy po zásahu bleskem charakteristické masivním úderem proudu v extrémně krátkém čase (mikrosekundy). V důsledku toho vznikají odlišné způsoby poranění.

Lidé mohou být v otevřené krajině zasaženi přímo hlavním bleskem - to je obvykle smrtelné. Častěji ale přeskočí proud (vedlejší blesk) na člověka z blízkého stromu nebo jiného objektu (např. skála). Kontaktní poranění mohou vznikat po dotyku předmětu, který byl zasažen bleskem nebo který svádí blesk, např. ukotvení, lana nebo žebříky při výstupu. Pokud blesk udeří do země, šíří se proud kruhovitě. Jsou-li jednotlivé body uzemnění jedné a téže osoby různě daleko od místa, kam uhodil blesk, vzniká rozdíl v napětí, takže mezi oběma body dotyku může proud projít tělem (elektrický svod, obrázek 6).

V důsledku šokové vlny nebo nekontrolovaných svalových kontrakcí po zásahu bleskem mohou také vzniknout zranění, když např. horolezec ztratí rovnováhu a spadne nebo je odmrštěn od stěny (je třeba dbát na zajištění).

Poranění od blesku

Přímá poranění bleskem jsou vyvolána vysokým napětím, tvorbou tepla a výbušnou silou. Nejčastějšími příčinami smrti jsou zástava srdce nebo dechu. Jednak může dojít přímým působením blesku na srdeční sval k srdeční zástavě, která je způsobená fibrilací komor nebo asystolií (nulová linie v EKG). Jednak může blesk ochromením dechového centra v mozku způsobit prvotní zástavu dechu, která teprve po několika minutách v důsledku následného nedostatku kyslíku vede k druhotné zástavě srdce.

V tomto případě lze včasným umělým dýcháním překlenout dobu do obnovení samostatného dýchání. Dále může zásah bleskem způsobit těžká, eventuálně i smrtelná zranění v důsledku pádu.

Centrálně podmíněné neuropsychiatrické změny jako zmatenost, poruchy paměti, epileptické záchvaty, ohluchnutí a oslepnutí se mohou rovněž objevit, jsou ale obvykle reverzibilní. Periferní ochabnutí rukou a nohou po zásahu bleskem obvykle pominou po několika hodinách, v jednotlivých případech však mohou trvat delší dobu.

Popáleniny jsou způsobeny přímo úderem blesku a mohou se na kůži objevit buď jako lineární, nebo jako bodové. Pruhy na kůži ve tvaru větví stromu, takzvané "bleskové figury", nejsou popáleninami v pravém slova smyslu, nýbrž pihy, způsobené "elektrickou sprchou". Jsou důkazem úrazu po zásahu bleskem a obvykle po několika hodinách zmizí (obrázek 5).

Odhad rizika a rozhodování o zásahu záchranářů

Zásahy záchranářů při bouřce jsou krajně riskantní. Při leteckých nasazeních může přímý zásah blesku vést k pádu vrtulníku, kromě toho může být záchranář během pomoci pacientovi mimo vrtulník sám zasažen bleskem. Existuje-li nebezpečí výskytu blesků, musejí proto záchranáři posoudit, do jaké míry potřeba rychlého poskytnutí pomoci pacientovi převažuje nad rizikem pro ně samotné a rozhodují, zda je zásah odpovědný.

Posouzení pacienta a první pomoc

Tak jako při všech ostatních situacích ohrožení života by měl ten, kdo poskytuje první pomoc, zkontrolovat vědomí a dýchání. Pokud je to třeba, měl by okamžitě začít s jednoduchými postupy k záchraně života (BLS) a pokračovat v nich až do příchodu záchranářů. BLS zahrnuje i použití poloautomatického externího defibrilátoru (AED), který by při úrazech po zásahu bleskem měl být po ruce. Jeho pomocí lze proměnit fibrilaci komor zpět na normální srdeční rytmus; přitom je každá minuta klíčová.

Po zásahu bleskem může nastat paradoxní situace, že u postiženého sice lze zjistit puls, ale nikoliv dýchání (prvotní zástava dechu). V takovém případě postačí samotné umělé dýchání. Při podezření na těžké zranění by měla být postižená osoba fixována. To, že nejsou zřejmá povrchová poranění, nevylučuje vnitřní poranění orgánů. Jelikož následky poranění od blesku se mohou projevit až hodiny poté, měly by být osoby zasažené bleskem zásadně vždy dopraveny do nemocnice na pozorování.

Třídění zraněných

Jeden jediný blesk může zasáhnout více osob v jedné skupině najednou. Na rozdíl od jiných situací, v nichž se provádí třídění raněných dle závažnosti jejich zranění, resp. nutnosti ošetření, při nichž pacienti se zachovanými životními funkcemi (vědomí, dýchání, krevní oběh) mají přednost, má při úrazu bleskem přednost kardiopulmonální resuscitace zraněných bez životních funkcí.

Pamatuj: Oběti zásahu bleskem obzvláště profitují z kardiopulmonální resuscitace, pokud neutrpěly žádné těžké poškození orgánů a zástava srdce nebo dýchání jsou reverzibilní. Mnoho pacientů přežilo zásah bleskem
i po delší kardiopulmonální resuscitaci bez větších následků. V případě prvotní zástavy dechu stačí jen umělé dýchání samo o sobě k tomu, aby zachránilo život.

Pověry o zásahu bleskem, které jsou prokazatelně nepravdivé:

• Je nebezpečné dotýkat se oběti zásahu bleskem.
• Blesk nikdy neuhodí dvakrát do stejného místa.
• Blesk vždycky udeří do nejvyššího předmětu.

Na závěr: Nezřídka dochází k úrazům těsně před bouřkami nebo během nich kvůli spěchu, nekoncentrovanosti, strachu a stresu. Navzdory doporučené rychlosti je třeba vždy přemýšlet a jednat s rozvahou.

Publikováno s laskavým svolením redakce BERG UND STEIGEN, stejně jako autorů textů a ilustrací.