Být panem Nevrlým, možná bych psal o přechodu Knedlíkových hor. Zdejší vrcholy totiž překonávají i 2400 metrů, ale bez výjimky všechny jsou oblé, ohlazené věky a téměř všechny mají v názvu Nock. Proto tedy Nockberge.
Mně zdejší krajina fascinuje pro Rakousko naprosto netypickou severskou atmosférou otevřených travnatých plání, náhorních rašelinišť a nekonečných výhledů. Zajímavostí totiž je, že tyto hory jsou o několik desítek milionů let starší než okolní části Alp.
Za zmínku stojí také fakt, že Nockberge se od roku 2012 pyšní statusem biosférické rezervace UNESCO, neboť pastevectví a vůbec hospodaření člověka utvářelo prostředí hor po celé generace.
text, foto: Michael Pokorný
Nockberge se nachází ve spolkové zemi Korutany a okrajově zasahují také do severně ležícího Salzburska a Štýrska. Těží ze své polohy na jih od hlavního alpského hřebene, oproti kterému zde bývá daleko vyšší počet slunečných dnů. To ovšem neznamená, že vás nemůže zaskočit náhlá změna počasí nebo deštivá perioda jako kdekoliv jinde. V takové situaci se pak rozlehlé hřbety stávají velmi náročné na orientaci, a to především v zimě. Tyčové značení, na jaké jsme zvyklí z Krkonoš nebo Jeseníků, zde není a jediným vodítkem jsou pak nízké ploty ohraničující pozemky jednotlivých vlastníků. I tak se ale jedná o falešnou jistotu, neboť linie sloupků s ostnatým drátem vedou často celé kilometry doslova přes hory a doly a nemají vůbec nic společného s cestami nebo snad turistickou značkou. Ničím neohrazený otevřený prostor je však právě tím, co je pro Nockberge Trail typické a činí z něj v rámci Rakouska naprostý unikát.
Trasa navržená autory, tedy se startem v lyžařském středisku Katschberghöhe, má ideální směr. Je zde možné zanechat zaparkované auto a zase se k němu na závěr vrátit anebo to udělat naopak a zaparkovat v cíli a do Katschbergu se nechat dovézt. Veřejná doprava bohužel není moc praktická, takže optimálním řešením je taxi.
A jaké jsou moje dojmy z trailu? Vrátil jsem se do Nockberge již počtvrté, což také o něčem svědčí. Přechozí akce však probíhaly hlavně v drsných zimních podmínkách, a tak jsem byl mimořádně zvědav, jaký zde bude konec babího léta.
Proměnlivé počasí tentokrát vyčarovalo dokonalou iluzi skandinávské tundry s převalující se mlhou a prudkými dešťovými přeháňkami, a to včetně čvachtání v mokřadech a brodění se vysokou trávou. Není náhoda, že se tomuto kraji někdy přezdívá rakouská Kanada. I takové podmínky však zdejším horám sluší a o to víc si potom člověk váží dnů, kdy mezi mraky vykoukne slunce a krajinu ukáže v úplně jiném světle.
Start z Katschberghöhe začíná zostra výstupem na úvodní vrcholek, 2210 m vysoký Aineck. Tlačí-li vás čas anebo máte jiný dobrý důvod jako třeba lenost, lze až nahoru vyjet sedačkou. Jen co ji necháte za zády a její zvuk postupně utichne, pohltí vás atmosféra hor. A je úplně jedno, zda bude zrovna azurová obloha a vy dohlédnete až kamsi do dálav anebo vymrznete už na lanovce a tady nahoře budete mít problém vůbec v mlze najít značku. Odstřihnutí od starostí běžného života hned na temeni masivu mezi vrcholy Aineck a Teuernock je bezprostřední.
Pokud budete dodržovat itinerář etap, ta první je milosrdná – již zhruba dvou hodinách chůze z Ainecku se nabízí zastávka na občerstvení či nocleh v romantické chatě Neue Bonner Hütte (1700 m n. m.) anebo ještě o hodinu a 150 výškových metrů později na útulné chatě Laußnitzeralm (1850 m n. m.). Pokud první noc strávíte v Katschberhöhe, je možné v rámci prvního dne plynule projít i druhou etapu. V jejím úvodu vás okouzlí jezírko Laußnitzsee skryté v nevelkém ledovcovém kotli obklopeném strmými travnatými svahy. Stoupání pak pokračuje až do 2214 m na vrchol Schwarzwand, kde se stezka na několik dalších kilometrů vyhoupne na hřeben. Nockberge Trail jej opouští na vrcholu Gaipahöhe. Pěšina se postupně zanoří do krásného horského lesa - v září to byl pravý houbařský ráj - a klesá do malebné vesničky Innerkrems. V její horní části objevíte několik hotelů seskupených kolem stanic dvou lanovek tvořících centrum komorního lyžařského střediska. Můžete se těšit na wellness, saunu a otevřenou náruč korutanské pohostinnosti.
Následující etapa měří přes 21 kilometrů, ale ani tak není třeba začátek uspěchat. Využijte příležitosti a užívejte si chůzi proti proudu říčky Krems. Ta se zprvu ostře zařezává do úzké soutěsky, aby vás po necelých třech kilometrech přivedla do údolí Thomatal. Rázem se ocitnete se na jednom z nejhezčích míst celého přechodu. Několik usedlostí, rekreační chatky a horská chata Dr. Josef Mehrl Hütte spravovaná Alpenvereinem je vystavěno po okrajích louky obklopené stráněmi částečně porostlými borovicovým lesem. Meandrující potok úplně vybízí k tomu se zout, vyhrnout nohavice a s nohama ve studené vodě se kochat touto idylkou.
Proti proudu budete potom ještě asi hodinu mírně stoupat mezi pastvinami až do úplného závěru doliny, kde se nachází menší vrchoviště a jezero Rosaninsee, z něhož říčka Krems vytéká. Zde naberte síly pro výstup do sedla Königstuhlscharte a dále na vlastní vrchol Königstuhl (2336 m) dominující této části hor. Od vrcholového kříže se vám otevře úchvatný panoramatický výhled. Za dobrého počasí vás na jihu, daleko za oblými hřbety centrální části Nockberge, upoutá zubatý hřeben Karavanek a Julských Alp. Z nedalekého, jen o pár metrů nižšího vrcholu Karlnock si pak prohlédnete zbývající část etapy. Čeká vás nejen traverz loukami, ale také fantastický les s mohutnými limbami a modříny, kterým trail prochází před sedlem Pregartscharte. Tím se přehoupnete na druhou stranu hřebene a budete dále klesat k malebné salaši Winkler Alm. Odtud zbývá ještě asi hodina chůze do cíle ve známém středisku Turracherhöhe. I zde je možné si vybrat z široké nabídky ubytování. Zárukou dokonalého komfortu je například Panorama Hotel Turracher Höhe. Z terasy budete mít jako na dlani budete jezero Turrachersee nacházející v sedle, kterým prochází silnice spojují Štýrsko a Korutany. Zemská hranice sedlo dělí na poloviny a může vás zaskočit, že například korutanská prázdninová karta platí jen na lanovce v korutanské části.
Úvodní stoupání následující etapy si můžete usnadnit výjezdem lanovkou Panoramabahn k chatě Almzeihütte anebo vzdálenější sedačkou Kornockbahn vedoucí na Kornock. Pochopitelně nic nebrání tomu si vyšlápnout na Rinsennock (2334 m) férově bez jakékoliv takové podpory.
Až se budete kochat výhledem z vrcholu, pravděpodobně se vám podaří v dálce zaslechnout provoz na horské silnici Nockalmstrasse. Ta protíná Nockberge mezi Innerkrems a Ebene-Reichenau. Trail se k ní nakrátko připojí u restaurace Priesshütte. Zejména o víkendech budete asi překvapeni, kolik aut a motorek se tudy navzdory mýtu prohání. Ale pro motoristy je to opravdu zážitek. Serpentinami mohou vystoupat až téměř do dvou tisíc metrů a prohlédnout si tak centrální část Nockberge. Většina využije možnost zaparkovat u chaty Glockenhütte, odkud je nejbližší vrchol Klomnock (2331 m) pro zdatnější výletníky snadno přístupný.
Trail naštěstí silnici po pár set metrech opouští a míří vzhůru na hřeben Flache Scharte a dál s úžasnými výhledy na populární vrchol Falkert (2308 m). Sestup k jezeru Falkertsee už je potom hračka. Okruh od jezera na Falkert je snad jedinou částí přechodu, kde nejspíš potkáte významnější množství dalších turistů. K Falkersee vede totiž z údolí silnice a v jeho okolí najdete zase pestrou nabídku ubytování.
Poslední etapa původní verze trailu spojuje Falkersee a Bad Kleinkircheim. Jen co překoná úvodní stoupání na Rödresnock, stezka vede po travnatém hřbetu a následně výrazně klesá lesem o mnoho set výškových metrů. Vlastně až nyní, když vám budou hořet stehna a lýtka, si nejspíš uvědomíte, jak vysoko jste se celou dobu pohybovali a jak jste si za předchozích pár dnů zvykli na ničím nerušený prostor a výhledy kolem. S tím je však konec, protože lázeňské městečko Bad Kleinkirchheim se nachází sotva 1000 m nad mořem. Trail vás dovede přímo ke kostelíku Kathrein Kirche, v jehož základech vyvěrá pramen, jímž celá historie zdejšího lázeňství začala. Osvěžte se čerstvou vodou a můžete rovnou zamířit do nedalekých Therme Sankt Kathrein odpočinout znavenému tělu. Pokud tedy nebudete ubytování rovnou v některém z hotelů, které disponují vlastní relaxační zónou
Pokud by vás přechozích 78 kilometrů dostatečně neuspokojilo, můžete po Nockbergském Trailu pokračovat ještě další tři dny až do městečka Seeboden na břehu Millstätterského jezera. V roce 2021 byl totiž trail oficiálně prodloužen a vyznavači dálkové turistiky se tak podívají zpět do centrální části Nockberge a následně vyšplhají na hřeben Millstätterských Alp, který Nockberge uzavírá z jihu. Protože tuto část hor jsem procházel již dříve po další významné korutanské dálkové trase Alpe Adria Trail, mohl jsem z Bad Kleinkircheimu s klidným srdcem vyrazit zpět do Brna. Vřele však navazující úsek doporučuji. Okamžik, když scházíte k Alexanderhütte a hluboko pod vámi se otevírá pohled na šmolkově modrou hladinu Millstätterského jezera s bílými tečkami plachetnic a Karavanky máte skoro na dosah ruky, se vám vryje do paměti.
Ještě před rokem by si nikdo z nás ani nepomyslel, jak úžasným zážitkem bude přechod státních hranic. Na dálkové trase AAT si takové okamžiky vychutnáme dokonce několikrát. Pojeďte zažít Alpy jako za starých časů! Než se svět vrátí k normálu, máme neopakovatelnou příležitost objevovat i ta nejkrásnější místa skoro sami.
A pozor: Nockberge Trail má i svoji jen o něco kratší zimní variantu!
Vysokohorská trasa: Katschberg - Innerkrems - Turracher Höhe - Falkert - Bad Kleinkirchheim - Seeboden am Millstätter See.
S Kudrnou si Alpy užijí i ti nejvíce nároční, a to ze všech možných úhlů. Uspokojíme ty, kteří touží po jednodenních výletech i vícedenních trecích, pohodových cyklotrasách, i pekelných sjezdech – na kolech i na skialpech, či si vylézt ferraty s nádhernými výhledy.
Využívejte skvělé pojištění nejen do hor s řadou dalších výhod.
