Engelberg – místo, kde lyžuje nejen Luzern

Když 21. ledna 1904 sjeli Joseph Kuster a Willi Amrhein na lyžích z vrcholu hory Titlis (3 238 m), poprvé přilepili obci Engelberg nálepku lyžařská oblast. V roce 1913 začal jezdit první horský vláček na Gerschnialp (1 250 m), čímž zpřístupnil lyžařům první patro střediska. V roce 1927 se lyžaři dostali až na Trübsee (1800 m), když na pozemní navázala kabinová lanová dráha. Byla to teprve druhá kabinová lanovka ve Švýcarsku a vůbec první také pro lyžaře. Další lanovka do třetího patra na Stand (2 428 m) vyjela poprvé v roce 1965 a na vrchol Klein Titlis (3 032 m) se dotáhla jen dva roky na to. A protože údolí, kam se dá slyžovat, leží skoro přesně v 1 000 m n. m., snadno spočítáme, že lyžařské převýšení tady dosahuje 2 kilometry. To je i v celoalpském měřítku skutečně těžká váha.

Co patro, to jiný styl

Strom střediska pod Titlisem se nakonec rozrostl na 82 kilometrů tratí. Na vrchol Klein Titlis se vyjíždí slavným Rotairem – lanovkou, která se v průběhu jízdy otočí o 360°, aby každý cestující viděl kompletní panorama. Nahoře čeká řada atrakcí, jako třeba vyhlídkový visutý most nebo ledovcová jeskyně – je dobré je neminout, ale nemusíme tam hned při první jízdě. Pokud se odpíchneme a přetraverzujeme o kousek dále, jsme už v oblasti výsostně lyžařské – horní ledovcová sjezdovka má ideální parametry a zaručeně nejčerstvější sníh z areálu.

Ze čtvrtého do třetího patra se musí sjet na zvyklosti lyžařských středisek celkem příkrým žlabem, který je jen občas upravovaný – kdo se necítí, raději ať se vrátí o patro níže Rotairem. Nahoře je lyžování jaksi atypické – samozřejmě je to proto, že se pohybujeme vysoko v pásmu ledovců mezi dva a půl až tři tisíci metrů nad mořem. Ze stanice Stand dolů k Trübsee však už bude vše podle očekávání, jen tratě jsou stále sportovní včetně jednoho „černého“ úseku.

Za červenými a modrými sjezdovkami musíme na Jochpass, to přejedeme přes jezero Trübsee horizontální lanovkou, která propojuje dvě vertikální větve střediska jako spojnice písmene H. Nad průsmykem objevíme osluněnou část Engstlenalp se dvěma oddychovými, nikoli však nudnými modrými tratěmi. Z Jochpassu pak lze sjet přímo do města, aniž byste museli zastavit, což ovšem při převýšení přes 1 500 metrů nedokáže kdekdo.

Nejen sport, i zábava

Beze zmínky nesmí zapadnout ani protější, spíše rodinný lyžařský areál Brunni. Disponuje sedmi kilometry lanovek, a zatímco svahy pod Titlisem padají výhradně na sever, tento je naopak díky své jižní orientaci otevřen po celý den slunci. Nevynechejte výhled z Schöneggu, nejvyššího bodu oblasti (2 040 m).

Samozřejmě vše nekončí pouze sjezdovým lyžováním. V Engelbergu se můžete vydat na běžky, na skialpy, na sněžnice, na zimní túru po upravených zimních cestách v okolí Titlisu nebo si dát adrenalinové večerní sáňky z Gerschnialpu zakončené v teple hospůdky u typického sýrového fondue.

Světový freeride

Engelberg je proslulý v komunitě lyžařů, kteří vyhledávají čisté prašanové svahy. Tamní terény nabízejí nespočet variant, kudy dolů panenským sněhem. Jedním z nejproslulejších freeridových sjezdů je tzv. Laub, na který se nastupuje u mezistanice Stand. Svah se 1 400 metry převýšení padá strmě až do samotného Engelbergu. Jen pozor, je to atrakce jen pro znalé a hrozí tam laviny!

Slavný Rotair

Otáčející se lanovka Rotair je otevřena lyžařům na běžný skipas. S ideou rotující kabiny přišel v 80. letech ředitel lanovek v Engelbergu, když mu inspirací prý byla otáčivá restaurace v Saas-Fee. Jeho sen se realizoval v prosinci 1992 a od té doby je Rotair hlavním symbolem a atrakcí Engelbergu. Dnes se i díky němu dostanete na nejvyšší vrchol široko daleko za pouhých 30 minut. Rotair byl vůbec první takovou lanovkou na světě, až později přišly kopie v Kapském Městě nebo Palm Springs

2 000 metrový sjezd? Ano, ale s přejezdem lanovkou

Sjezd s magickým převýšením 2 000 m začíná na nejvyšším bodě, Klein Titlisu. První část vede na Trübsee, odkud se ale na lyžích dolů už nedá, takže musíme překonat jezero jízdou na horizontální lanovce na Alpstübli. Odtud pak už vede pestrá vyhlídková sjezdovka kolem salaší i rekreačních stavení, která ústí přímo u centrálního lyžařského terminálu. Vedle dvou tisíc metrů převýšení budete mít v nohách i oficiálně 12 km délky – sami jsme to změřili.